Jak jsme volali sluníčko

Sluníčko se nám poslední dny schovávalo a ne a ne nás zahřát. Zjistili jsme, že je asi sluníčko stejně popletené jako v naší pohádce O studeném dubnu a ospalém sluníčku. A tak jsme se ho snažili přivolat - a to i doslova. Zpívali jsme mu jarní písničky, tančili, hledali jsme jeho stopy - jarní květiny, tvořili jsme louky s "ručičkovými" tulipány i "vidličkovými" pampeliškami (pro zajímavost - jako podklad pro louku jsme použili výtvory, které vznikly při pokusech s malováním ledem, protože kdo by to byl čekal - rozpuštěný led nám vytvořil barvu jarní louky). A povedlo se! Na konci týdne jsme se již mohli hřát v teplých jarních paprscích a zasadit na školkovém záhonku hrášky.